První závody - 12. května 2012 Strání

Sobotním závodům ještě předcházela páteční poslední „bojová“ porada, při které jsme natvrdo stanovily jednotlivé pozice pro zítřejší start.

Koš- Marcela Jančová, Spoj-Eva Dufková, Obsluha mašiny – Stanislava Troubilová, B – Radmila Uhrová, Rozdělovač – Ivana Milošová, pravý útok – Barbora Čechová, levý útok Michaela Hándlová. Jako náhradnice – Jana Špačková a Kristýna Čechová.

A pak už nastal den D a hodina H, kdy celá nezvykle velká výprava z Horněmčí dorazila do centra konání - na fotbalovém hřišti ve Strání. Předpověď počasí nezklamala, bohužel, začalo poprchávat, už když jsme nesedali do aut. Na místě to potom nebylo lepší, ba právě naopak, dokonce bylo zrušeno díky tomu i pochodové cvičení. Zbývalo tedy „jen oslnit“ a zvládnout úspěšně dva pokusy k útoku. Našimi soupeřkami byl jediný tým, a to velmi zkušených, byť vůči nám velmi mladých žen z Vlčnova. Kdo se v tomto oboru pohybuje již nějakou chvíli, ví, že Vlčnov je pojem na vyšší úrovni, má velké zázemí a o připravenosti ani nemluvě. Bylo tedy předem jasno, že my nováčci opravdu nemáme šanci je nějakým vážným způsobem vůbec ohrozit.

První boje probíhaly v rámci chlapské soutěže, kde se utkalo celkem 7 týmů, samozřejmě včetně našeho. Jako obvykle triumfovaly oba týmy Vlčnova a v této konkurenci nakonec naši kluci uhájili páté místo. Vyvrcholením závodů bylo tedy až na konci netradiční babské klání. Zkušené atletky z Vlčnova nezklamaly a v obou pokusech dosáhly krásných výsledků, i když první byl lepší.  Nám se trošku vyskytly komplikace, poprvé byl taky čas lepší, ale bojovaly jsme zuby-nehty. Hlavně při druhém pokusu, kdy se hadice zasukovaly, nás odměnil velký potlesk a uznání, že jsme nezklamaly a rvaly se statečně, co to dalo. Stačilo to samozřejmě jen na druhé místo, ale dovézt z prvních závodů hned stříbrnou medaili určitě potěší na duši. Navíc skončit na druhém místě hned za mistryněmi, taky není špatné, když vzpomenu, že před třemi měsíci jsme vlastně nevěděly, na co je která hadice potřebná a kam ji „strčit“…No zkrátka, jako outsider soutěže jsme si prý vedly vcelku sympaticky a to nám při premiéře a první reprezentaci obce muselo stačit ke štěstí. Nemusím dodávat, že oslava byla i tak bujará, chlapům jsme za pomoc a podporu vyrobily medaile a koupily bečku piva. Objeli jsme v euforii s pohárem celou obec, hospody a jiné místa po cestě, no zkrátka pohár jsme společně propláchli fest. Jen si nedovedu představit, jak bychom slavili a hlavně vypadali na druhý den, kdyby někdy náhodou příště byl ten pohár zlatýJ Takže za rok  se budeme těšit.