O založení a přípravě na první závody
Tradice činnosti Sboru dobrovolných hasičů má v Horním Němčí již více než devadesáti letou tradici. Každému se v této souvislosti samozřejmě vybaví statná mužská postava v obleku a přilbě bojující statečně a obětavě s živlem, jenž nelítostně ničí vše ve svém blízkém okolí. Je však třeba podotknout, že dnešní doba tyto představy již pomalu posunula jiným směrem. Ne samozřejmě při akutním zásahu u ohně, ale v rámci požárního sportu. V tom je možno se v republice zapojit hned v několika věkových kategoriích.
Tradiční mužská základna tohoto spolku u nás byla a je vcelku bohatá, již dříve však měla řadu příznivců i v ženské části populace obce - většinou z drahých poloviček členů. A tak nastal po měsících teoretických úvah a oťukávání ten dlouho očekávaný a řekla bych, až odvážný krok, kdy bylo i v naší malé obci pod Javořinou založeno mužstvo, tedy spíš „ženstvo“ hasiček. První velmi informativní a obecnou schůzku svolala Eva Dufková, jakožto hybný motor nově vznikající formace, do Hasičské zbrojnice na pátek 17. 2. 2012. Přemítaly jsme, zda toho teda vůbec půjdeme, pročítaly pravidla a poslouchaly zážitky zkušenějších „Nestorů“ hasičského dění. Vzaly jsme to hlavně s humorem, ale myslím, že až na výjimky si některé z nás vcelku nedokázaly představit, co je za pár týdnů vlastně čeká. Při dalších seznamovacích trénincích jsme si v reálu osahaly, co se v podstatě skrývá pod pojmem „mašina“, „spoj“, „koš“, „béčko“, „rozdělovač“ atd... Zatím sice jen v garáži zbrojnice a na sucho. Ale za několik týdnů při krásném jarním počasí přišel boj s vodou „na ostro“. Výborné bylo, že první tento trénink byl docela úspěšný a podařilo se nám třikrát s přehledem vystříknout na cíl. Úspěch nás samozřejmě povzbudil a navnadil v cestě za proniknutím do záludností hasičské techniky a její obsluhy. Ovšem hned v dalším týdnu toto nadšení utrpělo velký šok, několik zranění a prakticky ani jeden úspěšný pokus. Chvilku zavládla obava. Jsme vůbec schopné do termínu závodů sehrát naše týmové snažení v solidní výsledek natolik abychom se mohly jako „ženstvo“ obce Horní Němčí bez obav postavit na startovní čáru? Strategicky jsme promyslely potřebné změny, posléze prohodily několik obsluh a při novém rozmístění jsme začaly znovu od začátku. Termín závodů se nezadržitelně blížil a tak jsme opravdu každou sobotu i volné svátky věnovaly trénování. Naštěstí nás bylo víc, tak jsme se mohly i prohodit, když některá náhodou nemohla. Oba týmy se přestěhovaly z nerovného obecního parku na fotbalové hřiště, kde byly daleko vhodnější podmínky k tréninku. Dokonce i kluci si s blížícím termínem závodů chtěli „stříknout“J Jak jinak, taky se museli připravit, i když teda většinu času zatím spíš obětavě věnovali našemu trénování. Při tréninku jsme se pak většinou střídali, počasí nám vcelku přálo a tak jsme se proběhali a prostříkali až k termínu okrskových závodů.