Historie požárů v Horním Němčí

K požárům dříve docházelo docela často, domy byly kryty slámou, byly stavěny těsně vedle sebe, a proto se požáry velmi rychle šířily. Zvlášť když nebylo v obci žádné „hasící zařízení“ na pomoc. Hasičský sbor u nás v obci byl založen až roku 1921. Nejsou ani dochovány všechny informace o mnohých případech požárů z historie, protože byly považovány za všední událost. Kdo vyhořel, tak dostal přidělené dřevo od vrchnosti, popřípadě slevu na robotu a tím byla věc vyřízena. Dle historické literatury však svévolní žháři bývali tvrdě trestáni.

V uvedeném přehledu dochovaných informací, nejsou zaznamenány požáry v době válek.

  ►Nejstarším písemně doloženým požárem v obci je požár z roku 1707, kdy vyhořel horněmčanský mlýn. „Ohni také za oběť padl i patnáctiletý mlynářův syn      Martin, který uhořel, a zůstaly z něj jen ohořelé kosti, jež pohřbeny na místním hřbitově.“

  ►Od té doby nejsou žádné zprávy o požárech, až do roku 1846. Dne 8. září vypukl požár v domě Šebestiána Zvoniče, č. 101b, který se velmi rychle rozšířil        na obě strany. Dům č. 93a musel být dokonce stržen, aby se zabránilo dalšímu šíření ohně. Celkem bylo požárem postiženo 21 domů od č. 93a  až po č.      108. Vyhořelí dostali dřevo bukové, osikové a topolové od knížete se slevou a byla jim slevena čtvrtina roční roboty. Při výkupu roboty neplatili vůbec nic.          Šebestián Zvonič nedostal žádnou slevu, neboť oheň vypukl v jeho domě.

  ►V noci z 2. na 3. června 1848 vyhořely usedlosti č. 2, 3, 4, 5a a 5b. Majitelé požádali knížete o stavební dříví, odpuštěna jim byla jedna pětina z obnosu 20      zlatých.

  ►Večer 26. září 1859 vyhořelo 12 usedlostí od myslivny nahoru. Ohrožena byla i myslivna, nově postavená roku 1854. Oheň se k ní neustále obracel, ale s         velkou námahou revírníka a mysliveckého mládence byla požáru ušetřena. Ohněm byl spálen jenom plot, poškozená pumpa a popraskané okenní tabule. 

  ►11. února 1884 vypukl oheň na č. 92b, který se následkem silného větru rychle rozšířil a vyhořelo 54 domů až po hřbitov. Na hřbitově shořel hlavní dřevěný         kříž, který byl poté nahrazen kamenným. Škody byly vysoké, kromě obytných a hospodářských budov, shořelo mnohým šatstvo, potraviny a drobné               hospodářské zvířectvo. Při požáru měla dle matriky uhořet 82letá Kateřina Masaříková, č. 102 a 62letá Anna Hanáková, č. 104. Menší hmotnou podporu           poskytl správce statku Liechtensteinů v Uherském Ostrohu.

Téhož roku v září vyhořelo ještě 11 usedlostí, od č. 41 do č. 48, škoda 5.000 zlatých.

  ►Roku 1885 shořela tři stavení u mlýna, vyhořelé domy pokryty taškami.

  ►V létě roku 1898 hořelo nad hostincem Tausovým, postiženo bylo 14 domů.

  ►2. července 1900 dopoledne vypukl oheň u Martina Zuzáka na č. 49 a rozšířil se až po Martina Miloše č. 61a, vyhořelo celkem 27 usedlostí. Zemský výbor      dal vyhořelým 1.000 K, stát 1.000 K, kníže dal každému 12 K a vyhořelým „drvařům“ dokonce po 20 K. Přičiněním faráře Matulíka a poslance Stojana,            konány v diecézi sbírky, získáno 1.436,9 K. Některé usedlosti byly navíc pojištěné, rovněž od obce se dočkali vyhořelí podpory, „čtvrtníci“ dostali z                  obecního lesa dva duby a „domkaři“ po jednom dubu.

  ►21. června 1909 hořelo od Weissova hostince nahoru a lehlo popelem 12 obytných domů. Postižení od obce dostali po dvou dubech.

  ►21. května 1911 obchodnice Františka Lukášová č. 91 (vedle fary) odešla se svou dcerou na biřmování na Velehrad. Neznámý zlomyslný „palič“ zapálil            stavení, které vyhořelo. Fara také byla v nebezpečí požáru.

  ►6. července 1913 vyhořeli František a Antonín Kadlček. Při ohni byli činní slavkovští hasiči, kteří dostali od obce 15 K.

  ►V listopadu roku 1928 vyhořela parní pila bratří Buriánů na Drahách, postavená roku 1925. Požár byl založen, zasahoval místní hasičský sbor, škoda 10          tisíc Kčs. Provoz pily nebyl obnoven, budovu odkoupil místní občan Antonín Kupec a přebudoval ji na obytné a hospodářské stavení. (uvedený nákres pily        na Drahách, nakreslil kronikář Jan Janča v roce 1956) 

   ►Série požárů byla roku 1929

       - 4. února vypukl v ranních hodinách požár v domě Františka Knedlíka na č. 270, přitom vyhořely ještě další dva domy, škoda 75 tisíc Kčs. Zásah                      komplikoval jednak nedostatek vody a mráz až -26 C, díky kterému zamrzala voda v hadicích. Proto bylo použito k hašení sněhu, který hasiči nabírali              ručně do košů a opánek a házeli na oheň. Některým díky tomuto omrzly ruce.

      - 18. února vznikl požár domu č. 103, který se rychle rozšířil na sousední usedlosti č. 104 a 281, škoda 80 tisíc Kčs. Zasahovali hasiči z Horního Němčí i            ze Slavkova, ovšem nepodařilo se téměř nic zachránit.

      - V dubnu hořela došková střecha usedlosti č. 174 a sousedního domu.

      - 5. května 1929 vyhořel Cyril Borýsek, č. 143, škoda 8.000 Kčs.

„Jelikož u všech případů nebylo možno příčinu požáru bezpečně vyšetřit, má se všeobecně za to, že zde řádí nějaká zločinná ruka. Časté požáry naplňují obyvatele obavami.“

V období mezi rokem 1934 až 1955 nebyla kronika každoročně vedena. Důležité údaje z této doby zapsal až zpětně kronikář Jan Janča v roce 1956.

   ►V listopadu roku 1953 vyhořel velký stoh slámy na „Ploštině“. Bylo jí asi 20 vagonů, velká škoda pro JZD.

   ►28. května 1955 v ranních hodinách začala z nezjištěných příčin hořet velká stodola JZD na č. 1. Byla v ní sláma a velká mlátící garnitura. Vzňalo se i             auto, na kterém byla naložena sláma. Odvážností Aloise Srnce bylo auto odvezeno ze stodoly, i když ohořelé, přece bylo zachráněno. Škoda odhadnuta         na 50 tisíc Kčs.

   ►5. srpna 1957 vznikl oheň u Jana Kohoutka č. 152 a zachvátil celé stavení, včetně obilí, které bylo na půdě.

   ►21. února 1959 v noci vznikl požár u Františka Špačka na č. 13 a vyhořela mu střecha nad stolařskou dílnou, kterou měl od obytných budov oddělenu.             Rychlým zásahem místního požárního sboru, byl požár uhašen.

   ►4. prosince 1963 odpoledne vznikl požár v domě č. 189 a vyhořel. Majitelka vdova Františka Lukášková v tu dobu pracovala v JZD.

   ►1. března 1964 v ranních hodinách počala hořet střecha prvního kravína v JZD. Požár vznikl od elektrického vedení, od něhož se vzňala sečka. Zasahovali          místní požárníci, škoda na 30 tisíc Kčs.

   ►27. srpna 1964 večer vznikl požár v usedlosti Františka Zvoniče, č. 53, kde všechna sláma a obilí uhořelo. Zasahovali kromě místních požárníků i ze                 Slavkova, Dol. Němčí a Uherského Brodu, škoda velká.

   ►27. července 1969 vznikl požár na obytném stavení Karla Kunsta č. 156, včasný zásah požárníků, škodu utrpěla střecha.

   ► Poslední požár v obci ze dne 11. června 2000, vznikl na č. 256 v dílně a zasáhl i sousední nemovitost č. 289.

                                                                   Z kronik zpracovala Radmila Uhrová